Znělo to bláznivě – Koptovi a do Kalifornie? Ale máme na to neprůstřelný argument: proč ne? 🙂 Celé to začalo už 1.července. Museli jsme se přes noc dostat na letiště ve Vídni. Vyrazili jsme v půl desáté večer, měli jsme spoustu času – odlet byl v 7:40. Cesta autem byla neuvěřitelně klidná, téměř nulový provoz. […]

Není to pojem ze scifi, ani žádný lékařský nástroj. Je to způsob, jak překonat řeku. Podle mě to vzniklo tak, že se několik chytrých hlav pokusilo vymyslet nejsložitější způsob, jak se dostat na druhý břeh. Každopádně je to unikátní stavba a stojí za vidění. Po cestě jsme se stavili na oběd v letadle u dálnice

Je pátek 8.5., svátek vítězství a my se vydáváme na jih. Cílem je zábavní park Edelwies u Sankt Engelmar. V této oblasti je zábavních parků víc, netuším, co je důvodem. Už jsme tu byli v parku Sommerrodeln, ale Edelwies zkoušíme poprvé. Je to malý park, spíš pro menší děti, tak nemáme velká očekávání. Tím víc

Toto místo jsem objevil vlastně náhodou při toulání po mapě. Kačce se nápad s procházkou úplně nepozdával, ale byla přehlasována. Zámek Krásný Dvůr je kousek od Podbořan. Touto cestou jezdíme často a máme ji rádi. Začali jsme osvěžením v zámecké kavárně. Krásné počasí podtrhovalo pohodovou atmosféru při posezení na lavičce na dvoře. Pak už přišla

Kačka byla tento víkend ve Strakonicích na vyučení. Rozhodně jsme chtěli podniknout nějaký výšlap a po necelém roce padla volba opět na Bezručovo údolí. Auto jsme nechali opět na Třetím mlýně, trasu jsme ale zvolili jinou. Po modré jsme stoupali po asfaltce k vodní nádrži Kamenička. Krásná hráz z přelomu 18. a 19.století nám dala

Krátký pobyt na severozápadě Slovenska proběhl v rámci jarních prázdnin. Vyrazili jsme ve čtvrtek ve 13:30, ten den nám toho moc nevycházelo. Dopoledne jsme byli na dopravním odboru magistrátu pro mezinárodní řidičské průkazy. Úřad se ale potýkal s výpadkem proudu, tak jsme dlouho trnuli, jestli stihneme další program – byl jsem objednaný k doktorce na

Poslední únorový den roku 2026 jsme se vydali na krátkou procházku k soutoku Cidliny a Labe u Libice nad Cidlinou. Na tomto místě se do konce desátého století rozkládalo největší sídlo Slavníkovců. Libice byla svědkem jejich vyvraždění v roce 995. Dnes je toto místo pouze jakýmsi nesourodým, přesto působivým památníkem. Jsou zde vidět základy chrámu

Krkonoším jsme dlužili návštěvu již hodně dlouho a rozhodli jsme se ji splatit na podzimní prázdniny. Strávili jsme dvě noci v polském městečku Karpacz, přímo pod Sněžkou, penzion Monali. Vyrazili jsme ve čtvrtek, po cestě se zastavili v Harrachově podívat se na Mumlavský vodopád. Na penzion jsme pak přijeli večer, bodrá paní nás ubytovala ve

Příjemná a nenáročná nedělní procházka kousek od Petrovic. Zaparkovali jsme v dolním Těšově u autobusové zastávky. Šli jsme krátkou variantu, juniorka totiž vykazovala známky únavy a nebyla spokojená s náročností trasy. Ono to totiž není celé z kopce. Tedy polovina ano, ale z Vlastějova na Javoří se táhne mírné stoupání. Tato část je i nejzáživnější.

Když se řekne dovolená v Turecku, většina lidí si představí cestu letadlem a pláže na turecké riviéře. Co to ale zkusit jinak? Vybrali jsme si hotely v Istanbulu, v Kapadokii v Göreme a v Geykli kousek od Tróji a rozhodli se kus Turecka projet autem. I cesta může být cíl (cíl = konec) Už putování