Není to pojem ze scifi, ani žádný lékařský nástroj. Je to způsob, jak překonat řeku. Podle mě to vzniklo tak, že se několik chytrých hlav pokusilo vymyslet nejsložitější způsob, jak se dostat na druhý břeh.
Každopádně je to unikátní stavba a stojí za vidění.
Po cestě jsme se stavili na oběd v letadle u dálnice u Bakova nad Jizerou. Často jsme okolo jezdili, ale až teď jsme se odvážili tuto jedinečnou restauraci navštívit.
A byl to zážitek! V dobrém slova smyslu. Uvnitř je celkem pohodlné sezení, jen stoly jsou dost vysoko. Je možné se podívat do pilotní kabiny a přečíst si historii tohoto letadla. Jídlo bylo standard, na michelinskou hvězdu to asi nebylo, ale slušný smažák, těstoviny a tortilla nás slušně a chutně nakrmily.
Auto jsme nechali v Machníně u obchodu s potravin. K transbordéru vede asi 2,5km stezka nejdřív do kopce,pak zase z kopce. Je možné odbočit ke zřícenině Hamrštejn. Tam vede krátký,ale velice výživný kopec. Stojí to ale za vidění, je možné vyškrábat se na věž a projít si zbytky stavby.
Pak už je to jen kousek k transbordéru. Prejeli jsme na druhou stranu, pak zase zpátky a ještě jednou. Přitahování lanem je snadné, i Kačka nás utáhla. Hlavně jí to velmi bavilo a tvrdila, že by se tu vozila celý den.
Čekala nás ale cesta zpátky, tak jsme si dali zmrzlinu v potravinách, sedli si s ní na zeď a poté vyrazili domů.
