Je sobota a já myslela, že se půjdeme v Plzni podívat na historický víkend, ale tomu, s čím Petr tentokrát přišel, se nedalo odolat…..nádherné chodníčky mezi skalami, pod nimi nádherná průzračná voda…..tak bylo rozhodnuto. Tentokrát jsme se vydali směr Salzburg.
Cesta byla dlouhá, ale i ta byla zážitkem…bylo nádherné počasí a rozhodně bylo cestou na co koukat. Po cestě jsme se stavili v Pidingu v Burger Kingu na oběd, kde jsme se všichni parádně přecpali 🙂 Zaparkovali jsme kousíček od Saalachu, v krásném zeleném údolí, kde se v dálce tyčily zasněžené vrcholky Alp, a vydali se na cestu, kterou jsme započali přímo u řeky, odkud jsme nemohli Kačku dostat…voda byla krásně čistá, bylo teploučko a Kačka si mohla ve vodě cachtat nohy, takže spokojenost sama. A když jí Petr ještě ukázal, jak se hází žabky, měla o zábavu postaráno 🙂 Nicméně jsme jí, pod slibem, že se ještě někde bude moct brodit vodou, odtamtud dostali, a mohli jsme pokračovat. Došli jsme ke skalám, jimiž protékal potok a nad ním se klikatily dřevěné chodníčky…nádhera.
Po krátké procházce mezi skalami jsme se vydali do jeskyně Lamprechtshöhle, která je nejdelší průchozí jeskyní na světě. Trochu jsme se báli, že prohlídku nestihneme, neboť bylo už později odpoledne a na internetu jsme se dočetli, že tam lidi pouští po skupinách, a kvůli tomu se dlouho čeká ve frontách. Ale naštěstí, když jsme dorazili na místo, u kasy nebyl nikdo, takže jsme šli rovnou, a v jeskyni jsme potkali jen pár lidí, což bylo velmi příjemné. Zaplatili jsme 20 EUR (platba pouze v hotovosti) a vydali se na průzkum jeskyně, který jsme absolvovali po vlastní ose, bez jakéhokoli průvodce. Krásně nasvícené prostory, protékající a všude možně prosakující voda, různé zajímavé skalní útvary byly pro nás fantastickým zážitkem. Stoupalo se jeskyní vzhůru po megadlouhém dřevěném schodišti (prý cca 400 schodů), kde na nás na konci čekal vodopád mezi skalami.
