Krátký pobyt na severozápadě Slovenska proběhl v rámci jarních prázdnin. Vyrazili jsme ve čtvrtek ve 13:30, ten den nám toho moc nevycházelo. Dopoledne jsme byli na dopravním odboru magistrátu pro mezinárodní řidičské průkazy. Úřad se ale potýkal s výpadkem proudu, tak jsme dlouho trnuli, jestli stihneme další program – byl jsem objednaný k doktorce na 13:00. Stihli jsme to s odřenýma ušima. U mojí doktorky je to většinou otázka dvou minut, holky čekaly v autě dole. Jenomže jako naschvál se paní doktorka musela věnovat předchozímu pacientovi tak důkladně, že jsem to po půl hodině čekání vzdal a vyrazili jsme, abychom měli dost času na cestu.
V Praze nás čekala zácpa na jižní spojce, na D1 byl také dost silný provoz, místy kolony a Brno jsme po pohledu na červenou dopravní mapu raději objeli. I tak to byl očistec. Cesta měla trvat 6 hodin, nám ale vlivem dopravy zabrala sedm a půl. Nechápu, proč máme většinu cest východním směrem takový problém s dopravou…
Ubytovali jsme se v Oravském Podzámku, přímo pod Oravským hradem v penzionu Reduta. Ubytování bylo pěkné, čisté – dva pokoje s kuchyňkou. Dalo by se tu vydržet i delší dobu. Určitě by s tím tedy neměla problém Kačka, která byla unešena z množství koček v ulici.
V pátek jsme vyrazili na Terchovou a Zázrivou. Najedli jsme se v salaši Syrex – nádherný výhled na okolní kopce, milá obsluha a vynikající halušky. Následovala procházka v Terchovej k soše Jánošíka. Nutno uznat, že má nádherný výhled na svoje městečko. Když jsme si pak historii Jánošíka pustili v Toulkách českou minulostí, seznali jsme, že nejspíš úplně čistě kladnou postavou nebyl. Ale nic to nemění na kráse této legendy a zejména na nádherné oravské přírodě.
Pak jsme ještě vyšlápli na rozhlednu Terchovské srdce. To už bylo pro Kačku dost náročné, ale nějak to dofňukala až nahoru.
V sobotu jsme se zastavili v Žilině, prošli se po centru a pomalu se vydali domů. Cesta zpátky byla v pohodě, jeli jsme přes Olomouc a Hradec Králové.
